Moje osobnost- ztracena

9. září 2013 v 17:00 | Rien Toute |  Poezie
Kdysi psáno k TT


Stojím v poli osamocená, v hromádce popela, která ze mě zbyla
a přemýšlím nad životem, nad tím, co jsem dělala i kde jsem byla.
Nevzpomínám si, snad vítr mi vzpomínky vzal,
voda utopila je, země pohřbila a oheň udolal.
Kdo jsem, ptám se sama sebe, co pro koho znamenám?
Koho milovala jsem, když ne tebe, proč stále na tebe vzpomínám?
Na nic jiné nepřicházím, v hlavě mám prázdno, nic nezbylo v ní.
Jak asi ubíhaly moje dny života? A jak uběhl ten poslední?
Chci vědět, kdo jsem předtím byla, ke komu jsem patřila.
Avšak všechny mé sny a touhy již jsem dávno pozbyla.
Nyní jsem sama, vyhořelá, jen obal dávno bez duše.
Již nemůžu já dále doufat, že mi někdo pomůže.
Každý je osobnost a byla jsem jí i já, dokud mi život nevzali.
Tak proč po světě stále chodím?
Oni mou duši již cizím dávno přece navždy prodali.
A já jen sama bez sebe po světě bloudím.
Měla jsem se vzepřít, však odmítla jsem a teď to vidím.
Nechť je to pro ostatní ponaučením.
Vždyť i já byla osobnost a teď se stydím,
že prohrála jsem a svou půli odevzdala.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama