Na pustý ostrov

28. září 2013 v 17:00 | Rien Toute |  Jednorázovky
"Jen jednu věc," řekl jí Janus. "Můžeš si sebou vzít jen jednu věc."

"Proč?" zeptala se. "Chci si vzít víc než jen jednu věc. Proč mi to nedovolíš?"
"Je mi líto, ale taková jsou pravidla hry. Vždy jen jednu věc."
"Já se o to ale neprosila. Nechtěla jsem hrát."
Smutně se usmál. "Já vím. Ale vybrali tě. A ty teď musíš jít a reprezentovat svou vesnici. Všichni to od tebe očekávají. Očekávají, že podáš svůj nejlepší výkon a při nejlepším i vyhraješ."
Povzdechla si. Kolikrát už tohle slyšela. Všechno kolem té soutěže, která se v jejich zemi každým rokem odehrávala. Vždy bylo vybráno jedno nejschopnější dítě z vesnice, které bylo odvezeno na ostrov Kadaj, kde společně s ostatními bojovalo o čest své vesnice a tak trochu i o přežití. Nejlepším se dostalo mnoha poct a těm, kteří vypadli jako první, nekonečného pohrdání. Co věděla, soutěžilo se v různých věcech. Ve střelbě z luku, boji s mečem, skládání různých hlavolamů, řešení hádanek a podobně. Každý den se vyřadilo jedno dítě. Ten, kdo zůstal poslední, vyhrál.
"A co když prohraji?" napadlo ji.
"O tom nemluv," napomenul ji. "Ty vyhraješ. Všechny je porazíš. Jen v to musíš věřit."
Znovu se povzdechla a pohledem přeletěla pokoj. Měla tu mnoho věcí. Ale kterou z nich by si měla vybrat na pustý ostrov, to netušila.
"Pospěš si," naléhal na ni.
Váhala. Bude potřebovat něco, co jí pomůže. Něco, díky čemu si obstará jídlo a čím se bude schopná bránit. Pohled jí padl na skládací nůž ležící na stole. Popadla ho do ruky. "Jsem připravena," oznámila.
Janus souhlasně přikývl a vyvedl ji z domu. Nasedli do auta a vyjeli k lodi, která na ně už čekala, aby ji mohla odvézt na ostrov.

Se zatajeným dechem sledoval finále. Byla dobrá a Janus to věděl. Nepřekvapilo ho, že se probojovala tak daleko.
Držela se dobře. Jejich úkol byl prostý. Měli najít na ostrově ukrytý vor, dotáhnout ho k moři a dostat se na něm na pevninu. Kdo tam bude dřív, vyhrál.
Už jí zbývalo jen pár metrů. Nevěděl, jak je na tom její soupeř. Mohl být stejně daleko jako ona, nebo klidně teprve mohl vyrážet z ostrova, ale díky filmovému sestřihu to nebylo možné určit. Filmaři to dělali nejnapínavější do poslední minuty.
A pak už tam šťastně stála a hrdě se usmívala do kamery. Vyhrála.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama