To, co potřebuji, jsi ty

10. září 2013 v 17:00 | Rien Toute |  Jednorázovky
Stála tam, neschopna se dívat na cokoliv jiného, než na něj. Na anděla, byť padlého, v celé svojí kráse. Jeho hnědé vlasy mu padaly do očí, které nyní žhnuly jako dva uhlíky právě vytažené z ohně.
"Běž pryč," řekl jí snad už po sté. "Víš přece, že zůstat by byla tvá smrt."

"Ne!" zašeptala a přece však se ta odpověď jejího vzdoru rozlehla po celé místnosti. "Chci být s tebou. Potřebuji tě."
"To co potřebuješ, nejsem já. Je to svět obyčejných lidí. Do něj se musíš vrátit. Jedině pak můžeš žít klidný život."
"Ne," odporovala. "To, co potřebuji, jsi ty. Je to tvá láska, která mě vytáhla na nohy a opět mi dala zrak vidět věci, pro které jsem předtím byla slepá. Jedině na ní mi záleží."
"Andílku," oslovil ji něžně, "já vím, že je to těžké. Je to ale jediná možnost, jak tě udržet na živu. Se mnou by si jen marnila čas. Já budu žít věky, kdežto ty jen pár desetiletí. Jaký by to byl život, stále na útěku? Ne," zavrtěl hlavou, "to opravdu nejde."
"Ale jde," prohlásila, "vždycky to nějak jde. Záleží pouze na lidech, jak se rozhodnou. A ty, jak vidím, ses rozhodl už i za mě."
"Tak to není!" vykřikl. "Tak už mě sakra pochop. Kdyby byla jakákoliv jiná možnost, tak se jí chytnu, jenže není! Zkus tomu pro jednou uvěřit!"
"Tentokrát se mýlíš," řekla. I když se jí třásl hlas, nedovolila si zaváhat. Musela mu to říct. "Přísahala jsem."
Vytřeštil na ni oči. "Cože jsi to udělala?"
"Přísahala jsem," zopakovala mu. "Odpřísáhla jsem věrnost bohům. Dostala jsem od nich křídla. A pak," na chvíli se zadrhla. Bylo pro ni těžké o tom teď mluvit, "pak jsem svou přísahu porušila. Křídla mi utrhli a já spadla zpátky na zem. Nyní jsem zrádce stejně jako ty."
"To není možné!" vydechl. "Bohové nikdy neudělali z živého člověka anděla a nikdy ho tak rychle nenechali padnout. Lžeš mi."
"Ale nelžu!" Tentokrát už skoro řvala. "Dohodla jsem se tak!"
"A s kým?" zeptal se.
"S mým otcem," odpověděla, " s vládce podsvětí, Hádem."
Potřásl hlavou. Pořád tomu ještě nemohl uvěřit. Ona byla schopná kvůli němu se stát andělem a padnout a ještě k tomu přesvědčit jejího otce, Háda, který se do lidských vztahů nikdy nepletl, aby jí dal své požehnání. Neuvěřitelné!
Sedl si na zem. Ty nové informace potřeboval pořádně rozdýchat. Za chvíli si k němu sedla i ona.
"Co se tím pro nás mění?" zeptala se.
"Všechno," řekl, "ale netuším, zda k lepšímu."
Zaraženě se na něj podívala.
"Jedno však nyní už vím naprosto jistě," pokračoval, " a to, že s tebou chci strávit zbytek svého nekonečného života."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sante Sante | 11. července 2014 v 15:22 | Reagovat

kdyby toto chapali i jiny lide....ch jo

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama