Původně básnička, která neměla být na blogu uveřejněna, ale pak jsem si řekla, že by byla škoda to neudělat
Vítr zpívá píseň svou v korunách stromů, copak to neslyšíš?
Copak nevíš, že právě je to právě on, kdo tě vždy poslouchá?
Právě on, kdo stromy vyvrací a kdo nám v těžkých chvílích dává dech.
Kdo nosí ptáky na křídlech a s každým vzlétnutím jim přeje šťastný návrat .
Dívej se do korun stromů a zři jak si on v nich tančí.
Jak ladné jeho kroky jsou a přesto síla v nich neskutečná.
Kolik lidí zahynulo kvůli němu? A kolik jich kvůli němu život dostalo?
Je mu snad někdo pánem? Je vůbec někdo tak silný, že si ho dokáže podrobit?
Ne, on sám je pánem všeho. A když naše vzducholodě vzlétají k nebesům, tak jen se můžeme modlit, že je nestrhne zpátky k zemi.
Copak nevíš, že právě je to právě on, kdo tě vždy poslouchá?
Právě on, kdo stromy vyvrací a kdo nám v těžkých chvílích dává dech.
Kdo nosí ptáky na křídlech a s každým vzlétnutím jim přeje šťastný návrat .
Dívej se do korun stromů a zři jak si on v nich tančí.
Jak ladné jeho kroky jsou a přesto síla v nich neskutečná.
Kolik lidí zahynulo kvůli němu? A kolik jich kvůli němu život dostalo?
Je mu snad někdo pánem? Je vůbec někdo tak silný, že si ho dokáže podrobit?
Ne, on sám je pánem všeho. A když naše vzducholodě vzlétají k nebesům, tak jen se můžeme modlit, že je nestrhne zpátky k zemi.




