Další slátanina psaná tak před dvěma lety.
Našlapovat tiše a obezřetně snad.
Hrát svoji vlastní hru a přitom nevyhrát.
Chodit ve stínech a jenom poslouchat,
tichounce jak myš a skoro nedýchat.
Dívat se do okolí a přitom nic nevidět.
Milovat celý svět a přitom ho nenávidět.
Umírat tisíckrát a přitom pořád žít
a přemýšlet kolikrát si ve snech život vzít.
Být jen stínem člověka, leč i při tom objevovat svět.
Být vynikajícím řečníkem a přitom pronést jen pár vět.
Odejít z tohoto světa a přece v něm pořád být.
V myšlenkách každého člověka zas a znovu žít.




