Psáno k TT
Nastalo jaro přívětivé
a na louce roste krásný květ.
Kolem jsou stromy stále živé,
co pro nás znamenají svět.
Vysvitlo slunce mezi mraky.
To konečně se mohlo stát.
A květ má nektar pro čmeláky.
Co víc by si jen mohli přát.
A květ roste dál, v plod se mění,
leč nebezpečí hrozí mu.
Jen může doufat, ať mráz není,
ať jaro nepřejde v zimu.
A pak jaro pomine, léto nastává,
už plod začíná pomalu dozrávat.
To bude panečku pro děti sláva,
až si ten plod budou do kapes dávat.
A pak léto odejde, do podzimu padne,
slunce se pomalu vytrácí z nebe.
A květ nám pomalu, dočista zvadne,
ztratí on navždy sám sebe.





Jednoduše...nádhera