Loď lásky

15. října 2013 v 17:00 | Rien Toute |  Poezie
Tentokrát jde o sonet, aneb další z mých úkolů do češtiny.


Je moře širé a na něm loď pluje vstříc slunci.
Ta loď je láska s bílými plachtami a přísliby lepších dnů.
Loď, jejíž kapitán je srdce a která je až po okraj plná našich snů.
Ta loď, jež pluje stále vpřed v parném dnu i chladné noci.

Pak však bouře rozzuří moře a blesk ozáří mraky šedé.
Loď nabírá vodu stále víc a víc,
potápí se nikdo a nezmůže nic
Ke dnu do hlubin věčné tmy ji táhne moře rozbouřené

Tak potápí se ta vzácná loď bez možnosti vykoupení
do hlouby oceánu, kam nikdo nedopluje.
Tam, kde neuslyší harfy tón a líbezné zvonků znění.

Ztrácí se naděje všech, kdo chtěli v ní najít utěšení.
Všech lidí, kteří v ní hledali oporu.
Leč ta opora a naděje padla, utopila se v zapomnění.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama