Nemám sílu

27. října 2013 v 17:00 | Rien Toute |  Poezie
Psáno večer těsně před usnutím na kousek papíru


Já už nemám sílu se hádat,
ani nemám chuť se smát.
Už nechci básně skládat,
ani na flétnu pořád hrát.

Již přešla mě touha na lásku,
na tak nechtěný cit.
Můj život visí na vlásku,
ale jak ho mám uchopit?

Přátelství byla jenom lež
a štěstí pouhý hřích.
A ty, krutý světe jen si běž,
do ráje, kde zní hravý smích.

Už nemám naději v lepší zítřky,
jsou pryč, zmizely v nenávratnu.
A nechci číst žádné lásek knížky,
při jejichž šťastném konci zuby zatnu.

Já už nemodlím se, nyní nemám k komu,
je to snad hřích nebo pouhý zmar?
Chci se vrátit, ale jinam, ne už domů,
už nemám sílu doufat v žádný lásek zdar.

Já končím, proč taky doufat na zázraky?
Na pravou lásku, na první krásné milování.
Nyní už nevidím nic, jen občasné přízraky.
A místo kresby, používám jenom stínování.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama