Báseň na motivy jedné písničky z Hunger Games
No tak neváhej a pojď k tomu stromu,
kde se příběh smutný stal.
Pojď dál se mnou k ruinám toho domu
u jehož dveří si mladík život vzal.
No tak neváhej, pojď se mnou k té větvi,
kde on si lano uvázal.
K tomu stromu, který blesk rozštípl ve dví,
kde ten mladík poslední píseň notoval.
No tak moje milá, slzy si utři
a vydej se k tomu dávnému stromu.
Tam konečně ukončíme tu naši při
a spolu pak v poklidu půjdeme domů.
No tak pospěš si, nemůžeš se loudat.
Času máme málo, však to víš.
Na tom stromě se už lano bude houpat
a ty oprátku z něj hbitě vytvoříš.
Až naposledy ten strom světla spatříš
a výdech jeden tě odvede dál,
konečně budeš ve světě, kam patříš.
Kde jsme jen my dva, kde není žádný žal.




