Zakletý princ

23. října 2013 v 17:00 | Rien Toute |  Poezie
Psáno večer, kdy jsem už byla unavená na to, abych napsala povídku, takže jsem místo toho vytvořila jen básničku


Když den se v noc promění a zvířata jdou spát
jen jeden jediný muž bude svou píseň notovat.
O čem asi bude? Snad z lidí to někdo ví.
A když možná ano, snad ten mi napoví.

Zpívá o svém smutku, který uvnitř srdce má.
A o dívce vyvolené, která kletbu překoná.
Zpívá o tom, kolik let on jen v noci musel žít.
Jak zlou královnu sousední si za ženu nechtěl vzít.

Bylo to dávno, tak před tři sta lety, kdy na trůn mladík nastoupil.
Leč on odmítl sňatek nabízený, kéž by věděl, jak moc prohloupil.
Ta královna z rodu sousedního, totiž byla pyšná a strašně zlá.
To odmítnutí ji zahanbilo a ona se prince proklít rozhodla.

Zakázala mu sluneční světlo, on jen ve stínu noci mohl kráčet.
Ve dne se pak jako kolouch, v úmorném horku musel vláčet.
Jen dívka spanilá, chrabrého ducha ho může vysvobodit.
On čekal spousty let, zatím jen po nocích může venku chodit.

A tak si ten muž zpívá svou smutnou píseň dál.
A mě srdce bolí, když cítím ten jeho velký žal.
Ale nemůžu mu pomoci, vím, že to právo mi nenáleží.
Že dívku, co prokletí prolomí, zatím někdo jinde drží.

A tak pláču dál, pro něj i pro tu kletbu co nás dělí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama