Listopad 2013

46/2013 Uspávání parku

30. listopadu 2013 v 18:00 | Rien Toute

Anotace

30. listopadu 2013 v 0:00 | Rien Toute |  24.den

Existují andělé? A když ano, musí to být nutně bytosti světla? Kolik vlastně existuje světů, které neznáme? A je vůbec někdo, kdo mezi nimi dokáže cestovat?
Donedávna byl pro ni život pohádkou. Měla vše, co by si malá holka mohla přát. Pak ale přišla tvrdá rána v podobě otcova rozhodnutí ji provdat za muže, který jí mohl nabýdnout jedině smrt. A jediný, kdo jí mohl pomoci, byl anděl. Anděl, který spadl z nebes.

44/2013 Cesta na chatu

29. listopadu 2013 v 23:00 | Rien Toute

Pád

22. listopadu 2013 v 18:00 | Rien Toute |  Poezie
Byl to pocit zmaru a opuštění, který mě donutil psát tuto báseň. A také myšlenka na to, že člověk je někdy úplně sám.

6. Markuczio

20. listopadu 2013 v 17:00 | Rien Toute |  Pomsta
Někdo vešel do místnosti. Otočila se. Jak předpokládala, ve dveřích stál Markuczius. Na tváři mu hrál triumfální úsměv.

5. V paláci senátu

19. listopadu 2013 v 17:00 | Rien Toute |  Pomsta
Procházela městem, zahalena v černo černém plášti míříc do severní části, kde na odlehlém kopci leželo sídlo senátu. Dnešní nocí to skončí. Nikdo neunikne. Zítra má proběhnout velký sněm, takže všichni již dnes přijedou. Není nikdo, kdo by se nedostavil.

4. Dohoda

18. listopadu 2013 v 17:00 | Rien Toute |  Pomsta
Pořád přemýšlela, kde ho viděla. Byl jí docela povědomý, avšak pořád si ho nedokázala přiřadit k nějakému konkrétnímu jménu či události. Po štěrkem vysypaném chodníčku došla až ke schodům vedoucím do altánu.

3. Návštěva

17. listopadu 2013 v 17:00 | Rien Toute |  Pomsta
Dny ubíhaly a ona sílila. Mohla už vstát z postele a po malých krůčcích se procházet po pokoji. Její spánek od toho divného setkání s tím záhadným druidem nic nenarušovalo a ona mohla spát dle vlastní libosti. Zranění se jí rychle hojila a síla se jí postupně navracela.

2. Odpuštění

16. listopadu 2013 v 17:00 | Rien Toute |  Pomsta
Znovu ji trápila jedna z nočních můr. Pokoušela se neusnout, ale byla tak vyčerpaná, že se spánku nakonec přeci jen neubránila.

1. Druhá šance

15. listopadu 2013 v 17:00 | Rien Toute |  Pomsta
Stála tam sama, opuštěná, zrazená, vyhořelá. Už neměla sílu bojovat, ani se vzdát. Celý svůj život stála na straně svobody a rovnoprávnosti, avšak dnes nebyla svobodná ani neměla stejné postavení jako ostatní. Byla nikdo. Byla člověk, který neměl právo ani poklidně zemřít.

Anotace

14. listopadu 2013 v 17:00 | Rien Toute |  Pomsta

Co když se dobro nakonec ukáže být zlem? Co když vám dojde, že jste zabíjeli jen kvůli lidem, kteří nastolili v zemi tyranii? A co když dostanete poslední šanci to změnit?

Stála tam sama. Zraněná, opuštěná a zlomená. Nebyla šance, že ji někdo zachrání. Ale zachránil. Zachránil ji proto, aby splatila dluh. Proto, aby odčinila své hříchy.

Mlha a měsíční světlo

13. listopadu 2013 v 17:00 | Rien Toute |  Jednorázovky
Chystám se na cestu. Mám strach. Strach z toho, že budu zase sama. Ne, že bych to neočekávala. Bylo mi to jasné, hned jak jsem zjistila, že jedu.

Láska

12. listopadu 2013 v 17:00 | Rien Toute |  Myšlenky
Láska je bič, který šlehá, když to nejméně čekáš. Někdy tíží, někdy radost dává, ale teprve až ji ztratíš, zjistíš, jak moc pro tebe znamenala.

Život na hradě

11. listopadu 2013 v 17:00 | Rien Toute |  Jednorázovky
Seděla na lavičce a sledovala šermíře v kostýmech, jak míří na plac. Přemýšlela, jak dlouho to tu vydrží. Bude tu vůbec příští rok? Doufala, že ano.

Hra

10. listopadu 2013 v 17:00 | Rien Toute |  Myšlenky
Některé události svého života a možná i život samý bych přirovnala ke hře. Rozehraješ ji jen jednou. A až po čase ti dojde, že tu hru nikdy nedohraješ.

Zakázané ovoce

9. listopadu 2013 v 17:00 | Rien Toute |  Jednorázovky
Ležím v posteli a pořád před sebou vidím ten okamžik. Přehrává se mi v hlavě pořád a pořád dokola, jako zpomalený film.

Víra

8. listopadu 2013 v 17:00 | Rien Toute |  Myšlenky
Je jedno, v co člověk věří, ale v něco věřit musí, protože bez víry by nebyl ničím.

Děvčátko se sirkami

7. listopadu 2013 v 17:00 | Rien Toute |  Jednorázovky
Déšť smáčel všechno kolem i mě samotnou. Nepřestával. Pořád další a další kapky padali na ulici. Měla jsem úplně promočené oblečení i vlasy. Nic na mě už nebylo suché. Byla mi zima, ale já pořád ještě stála venku na ulici a odmítala jít pryč.

Nikdy nezastavím

6. listopadu 2013 v 17:00 | Rien Toute |  Myšlenky
Seberte mi papír a já budu psát po zdech. Seberte mi i pero a já budu čmárat prstem do hlíny. Seberte mi i tu hlínu, já však přesto budu mluvit a šířit své myšlenky dál.

Drogy

5. listopadu 2013 v 17:00 | Rien Toute |  Jednorázovky
Kevin a Nigel. Dva nerozluční kamarádi už od první třídy základní školy. Jeden bez druhého neudělali ani krok. Lidé by je možná mohli považovat za dvojčata, kdyby jeden neměl vlasy černé a hnědé oči a druhý naopak vlasy blond a oči modré jako nebe. I tak to však byla nerozlučná dvojka.

Knižní sny

4. listopadu 2013 v 17:00 | Rien Toute |  Myšlenky
Někdy jsou dny, kdy nám není nejlépe. A pak už to nejsou jenom dny. Jsou to týdny, někdy i měsíce. Tehdy začneme číst knihu. Abychom zapomněli. Abychom mohli prožít nemožné a objevit místa, která by nám jinak zůstala skryta. Ale co pak? Co se stane, až knihu dočteme? Začneme číst další a další. A potom už nás knihy doslova pohltí. Strhne nás proud fantazie, kouzel a iluzí. Ale neměli bychom se spíš než ke knihám vracet k realitě? Neměli bychom zkusit realizovat své sny v opravdovém světě?

Čas plyne stále rychleji

3. listopadu 2013 v 17:00 | Rien Toute |  Jednorázovky
Tik, tak, tik, tak, tik, tak. Srdce jí začalo divoce tlouct a dech se jí zrychlil. Oči měla rozšířené strachem. Zastavila se a poslouchala, ale když neslyšela nic víc, než vlastní oddechování, tak se trochu zklidnila. Hlavně zachovat zdravý rozum, říkala si. Pak se to ale ozvalo znovu. Tik, tak, tik, tak.

Protipóly

2. listopadu 2013 v 17:00 | Rien Toute |  Myšlenky
Milujeme, abychom nenáviděli, věříme, abychom nakonec víru ztratili, žijeme, abychom zemřeli. Možná se nám to někdy zdá nespravedlivé, ale tak to prostě je. Obdivuji lidi, kteří vždycky věří, až do konce svého života milují a nikdy nenávidí. Ale kolik takových je? A stejně je jedna věc, které se nikdo z nás nevyhne. Smrt.

Smilování? To nikdy...

1. listopadu 2013 v 17:00 | Rien Toute |  Jednorázovky
V místnosti panovalo šero. Dívka se už probrala. Pokoušela se se osvobodit z pout. Při pohledu na ni se škodolibě usmál. Kolikrát už to některá z jeho minulých obětí zkoušela. A kolikrát jí taky došlo, že je to marné.