7. prosinec

7. prosince 2013 v 7:00 | Rien Toute |  24.den
Něco ji probudilo. Džira netušila, co to mohlo být. Věděla ovšem, že se neprobudila sama od sebe.
Těkala očima po místnosti, ale nezpozorovala nic neobvyklého.

Nakonec přece jenom zavřela oči a chystala se opět usnout, když jí však někdo rukou zakryl pusu. Otevřela oči, ale až na ruku na své puse nikoho neviděla.
Začala kopat nohama kolem sebe, potom však spatřila Kamaziho tvář a rychle se uklidnila. On na oplátku sundal ruku z jejích úst. Jakmile ale měla Džira příležitost, vlepila mu pořádnou facku. Zatvářil se zmateně.
"To máš za tvé včerejší chování," procedila Džira skrz zaťaté zuby.
Kamazi tomu sice vůbec nerozuměl, avšak tady se o tom nechtěl bavit. "Promluvíme si o tom venku," zašeptal.
"Já s tebou nikam nepůjdu," prohlásila.
Teď už toho měl Kamazi dost. Pevně ji chytl jednou rukou, zatímco druhou otevřel dveře na balkon, který přiléhal ke stěně ložnice. Vytáhl ji ven a zavřel za nimi dveře. Poté Džiru chytl oběma rukama tak pevně, že se nemohla ani hnout. Nic neviděla, protože tvář měla zabořenou do jeho hrudi, ale cítila, jak se Kamazi někam zvedá a najednou ucítila náhlý stav beztíže. Jak jí později došlo, letěli.
Když přistáli, Kamazi ji konečně pustil. Džira od něj rychle poodstoupila. Nechtěla s ním mít nic společného.
Kamazi si toho všiml. "Tak co se děje?" zeptal se, když viděl, že Džira se s ním zrovna nemá chuť dát do řeči.
"Netvař se tak nechápavě!" rozhořčeně vykřikla. "Copak si nevzpomínáš na ten včerejšek? Na to, jak jsi mě bil rákoskou?"
Teprve teď mu to docvaklo. To kouzlo. Proto měl pocit, že se něco nepovedlo. Nechápal ale, jak mohlo to kouzlo selhat. Tvořili ho přece dva silní kouzelníci. Člověk, který by byl schopen mu odolat, by musel být silnější než oni dva dohromady. Kdo ta dívka skutečně je?
"Za ten včerejšek se ti omluvám," řekl. "Myslel jsem, že si to nebudeš pamatovat. S Ačašim jsme tě totiž svázali kouzlem zapomnění, které ti mělo z hlavy celý ten den vymazat."
"Proč jsi mě tedy bil?" nechápala Džira.
"Je sice pravda," vysvětloval jí Kamazi, "že trest by sis přímo nepamatovala, ale ve tvém podvědomí by zůstala tato událost spojená s Ačašim a ty bys ho proto začala více respektovat a mít k němu úctu vyvolanou strachem, že by se něco takového opět mohlo stát."
"To ale nevysvětluje, proč jsi mi to udělal. Já ti věřila a ty jsi mě zradil," posmutněla.
"Jedním z důvodů bylo," odpověděl jí, "že jsem doufal, že si to nezapamatuješ. Navíc mě Ačaši sledoval. Nemohl jsem neuposlechnout jeho rozkaz, protože za to by mě nejspíš zabil. Ačaši totiž ví o všem, co se děje v domě. Dokáže kohokoliv sledovat pomocí svých kouzel i přes patero zavřených dveří. Pro lidi v jeho blízkosti platí totéž. Kdyby se kdokoliv choval byť jen trochu podezřele, bez milosti ho zabije. Nemohl jsem riskovat své odhalení."
"Neříkáš mi všechno," obvinila ho Džira. "Něco skrýváš."
Kamazi na ni udiveně pohlédl. Jak to může vědět? "Ano," přiznal se, "máš pravdu. Je ještě něco, co jsem ti neřekl. Ačaši je schopen mě částečně ovládat. Sice to dokáže jenom ve dne, ale díky tomu jsem schopen udělat věci, které jsou jinak proti mým zásadám."
Po těchto slovech nastalo ticho. Džira seděla v trávě. Vzduch byl čerstvý, příjemně osvěžující a na nebi svítily tisíce hvězd. Obrátila k nim hlavu, jakoby u nich hledala pomoc. Najednou začaly z její tváře kapat slzy. Jakmile to Kamazi zpozoroval, pevně ji objal. Džira začala vzlykat.
"Neboj se," utěšoval ji, "my to zvládneme. Naučím tě kouzlit a společně odejdeme pryč z tohoto města."
Džira se vymanila z jeho objetí. Podařilo se jí potlačit vzlyky a zeptat se: "To myslíš vážně?"
"Ano," potvrdil jí. Jeho odhodlaný výraz ještě víc podporoval tento souhlas.
"Jak víš, že budu schopna naučit se kouzlit?" vrtalo jí hlavou.
"Vím to, protože máš v sobě velké množství psychické síly, které je k tomu potřeba," řekl. "Díky tomu byl Ačaši nucen ti říct pravdu o svých manželkách."
"A kdy začneme?" zajímala se Džira.
"Hned teď," rozhodl Kamazi. "Do dvacátého čtvrtého prosince máme spoustu práce."
A tak začali. Nejdříve ji Kamazi naučil meditovat. Musela v sobě totiž najít zdroj energie představující zlatě zářící tečku. Už to bylo dost obtížné. Když se jí to povedlo, naučil ji, jak energii správně využívat. K tomuto úkolu postačila svíčka, kterou Džira musela zapálit. Začátky byly dost těžké, protože plamen jí buď zhasl, nebo celou svíčku spálil. Stačil ji ještě naučit základy levitace a pohybování předmětů. Tím však skončil, protože mělo každou chvíli začít svítat a Džira se musela vrátit domů.
Než ji však odnesl zpátky, tak jí navrhl, že ji může očarovat kouzlem, díky kterému se ve dne bude zdát nemocná. Džira s tím ochotně souhlasila.
"A ještě něco," dodal, když se chystala k odchodu. "Tady máš knihu. Je to encyklopedie většiny ras a stvoření vyskytujících se v různých světech, které známe. Také je tam soupis všech dimenzí a jiných důležitých věcí. Pořádně si ji prostuduj a dávej pozor, ať ji nikdo nevidí."
Džira slíbila, že si knihu pozorně pročte. Ten den potom už nevylezla z postele. Jakmile její chůva zpozorovala, že je nemocná, donutila ji ležet a odpočívat.
Za tu dobu si stihla přečíst jen úvod knihy. Zkráceně vzato tam bylo, že existují stovky světů, mezi kterými můžou, pomocí bran, procházet pouze osoby s magickým nadáním.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama