Myslím, že už k tomu není co dodat. Ten název mluví za vše. Jsem prostě rozbitá...
Rozbitá na kusy,
zničená, prázdná.
Zpravit mě nezkusí
pomoc jest žádná.
V otrhaných šatech,
v očích beznaděj čirá.
Už není žádný dech,
už není žádná víra.
Přání se nesplní,
princ žádný nepřijde
Studna se naplní,
zoufalstvím co vyjde
ze mě. Budu sama,
zas a znova jako kdysi.
Ta velká dáma,
která nikdy nevěří si.
Ta dáma v šatech černých,
všemi zrazená.
Zbavená všech svých věrných.
Jen sama, zničená.





Úchvatná báseň, ačkoliv mne mrzí, že jsi rozbitá... :)