Tma a ticho. Jen prázdnota nyní naplňovala les. Všude prázdno. Nikdy to tak nebylo. Až doposud. Procházela tou najednou nepřívětivou krajinou. Vzpomínky na doby, kdy tu vyrůstala, se jí nyní v hlavě mísili se smutnou realitou. Kolik už je to dní, co odešli? Deset? Dvacet? Nebo i víc? Netušila. Čas pro ni nic neznamenal. Netušila ani, jak dlouho na tomto světě vlastně byla ona. Dvě stě let? Tři sta? Nebo snad už tisíc? Nikdy to nepočítala. Nikdy si nepřišla stará. Až nyní.




